V knihách se skrývá opravdu velká modroust. Vždyť od té doby, co se vynalezlo písmo (a možná o trochu později) se do nich začali zapisovat všechny dovednosti. Díky nim víme, jaké to bylo dřív a můžeme se poučit z chyb (ano, přesně tak, můžeme si je nastudovat, abychom aspoň věděli, kterou chybu to opakujeme) a přenést modroust z učeného na žáka.
Vlastně to dost usnadnilo celou výuku, urychlilo.
V knihách se toho dozvíte opravdu hodně, proto je důležité číst. Vždycky poznáte člověka, který o daném tématu něco přečetl a člověka, který jen viděl zprávy a chce se hádat.
Nemyslím teď beletrii, i když i ta nám může být v něčem přínosná, ale jsou to knihy, které nám radí do života, které nás posunou co nejdále.
Například v naší rodině koluje taková naše osobní bible. Ta kniha se jmenuje Tři mistři úspěchu a je to svazek tří knih: Jak se stát bohatým, Moc podvědomí a Jednání s lidma (nevím teď přesné názvy; a omlouvám se, ale nechce se mi to hledat).
Poprvé jsem si tu knihu půjčila v knihovně a když jsem si ji pak objednala na internetu, máma se docela zlobila, že dávám tolik peněz do knihy, kterou už jsem četla (ale nepřečetla jsem ji! :D). Nejlepší investice je ale do knih, protože ty nás někam posunou dál, něco nás přiučí. Není to jako jídlo, které nám zajistí chvilkový požitek nebo hezké oblečení, které stejně skončí za chvíli na dně skříně.
Takže tuhle knihu čte snad každý z naší rodiny, ale ještě ji ani jeden z nás nedočetl. V první části, kde radí, jak být bohatý, se vlastně jen dozvíte, jak být vytrvalý a dosáhnout svého cíle a podobně. A přesně to jsou informace, které by si měl přečíst každý, pokud nechce skončit tím, že bude každý den sedět u počítače, hrát heartstony a psát blog, který nikdo nečte, pod záminkou, že je to užitečné (totálně ne můj případ :D).
Jednou takhle odpoledne z minuty na minutu začala obrovská bouřka. Takže jsme všichni vyběhli a dali si závod o to, kdo dřív vypojí všechny antény, napájení do počítačů a tak dále. A pak jsme se na chvíli zastavili a já si s bráchou vyměnila pohled říkající "A co teď?"
A protože zrovna na stole ležela kniha Tři mistři úspěchu, kterou jsem měla otevřenou, v rychlosti jsme na ní mrkli a pak se na ni oba vrhli. Bohužel, brácha byl o trochu rychlejší a o trochu víc domýšlivější, když se s ní zamknul v pokoji. Naštavně jsem praštila do dveří a řekla:
"Tak mi dej aspoň Carnegieho!"
Načež pokrčil rameny (teda... asi... nemám rentegenové vidění, co vidí přes sklo) a podal mi Steva Jobse.
Knihy jsou skvělým zdrojem informací a dokážou vás v životě hodně naučit, pokud čtete ty správné a uděláte si na ně alespoň půl hodinky denně. Což mi připomíná...
Žádné komentáře:
Okomentovat